Adršpašské skály: kompletní průvodce a parkování 2026

Do Adršpašských skal se z jedné strany stoupá serpentýnami a přesně tam náš výlet začal. Tlačili jsme se s Danielem do kopce, když se proti nám vynořilo auto. Nevešli jsme se. Teda – aspoň to tak vypadalo. Najednou mi toskánské silnice nepřišly ani trochu úzké. 🙂

Byl to jen dojem? Zčásti. Ale ne tak docela. Úsek mezi Chvalčí a Adršpachem, kterému se v regionu říká chvalečské serpentiny, popisují místní noviny opakovaně jako jeden z nejrizikovějších v okolí – čtyři kilometry ostrých zatáček, silnice s „komplikovaným výškovým a směrovým uspořádáním“ a chybějící svodidla. Kvůli nehodovosti tam dokonce nainstalovali závoru s meteostanicí, která silnici v zimě při náledí prý uzavře. Takže ne, úplně jsem si to nevymyslela. Dojeli jsme v pořádku, ale hlavně proto, že řídil Daniel. Já bych to zapíchla v první serpentýně.

Zato jsme pak nestrávili ani vteřinu hledáním parkovacího místa nebo stáním ve frontě – parkování i vstupenku jsme si koupili online předem. Za nás nejlíp investovaný čas celého výletu.

Níž najdete aktuální ceny vstupného a parkovného pro rok 2026, mechaniku časových slotů, plán B, když je parkoviště plné, počet schodů, který stojí za to znát předem, místo, kde se nenajíst, a důvod, proč Adršpach spojit s výletem do Polska.

Rychlé shrnutí pro ty, co spěchají

• Vstupné dospělý, TOP sezóna (1. 7.–31. 8.): 200 Kč online, 250 Kč na místě
• Vstupné dospělý, hlavní sezóna (1. 3.–30. 6. a 1. 9.–30. 11.): 180 Kč online, 230 Kč na místě
• Parkovné za osobní auto: 200 Kč online v TOP sezóně, 250 Kč na místě – a rezervace je podle provozovatele nutná
• Parkování zdarma pro ZTP: ano, s parkovacím průkazem pro přepravu osob se zdravotním postižením, a to bez nutnosti rezervace
• Časové sloty: hodinové – vstupenka na 8:00 vás pustí dovnitř mezi 8:00 a 9:00, ani o minutu dřív
• Hlavní okruh: 3,5 km, oficiálně 2,5–3 hodiny, téměř 2 000 schodů na celé trase
• Bezbariérová část: 1,3 km od vstupu k Malému vodopádu, zvládne to i kočárek – dál už ne
• Plavba na pramici: 100 Kč dospělý, kupuje se až na místě a jen v hotovosti
• Na okruhu nejsou toalety ani občerstvení – vyřešte obojí před vstupem
• Nejbližší polské město Mieroszów: 8,9 km, Wrocław 111,8 km (necelé 2 hodiny autem)
• Ideální délka návštěvy: půl dne na okruh, celý den, když přidáte Teplické skály

Platnost vstupenky končí ve chvíli, kdy opustíte areál skal.

To je věta, kterou si z ceníku odneste. Adršpach není místo, kam si odskočíte na oběd a pak se vrátíte – jakmile projdete výstupním turniketem, je hotovo.

Proč zrovna Adršpašské skály

Pískovcových skalních měst u nás najdete několik a snadno splynou v jedno. Adršpach z té řady vyčnívá měřítkem i návštěvností: podle CHKO Broumovsko sem ročně dorazí kolem 400 000 lidí, zatímco na sousední Teplické skály jen zhruba 70 000. Ta čísla si pamatujte, ještě se k nim vrátíme.

Důvod té popularity je jednoduchý – měřítko. Milenci, nejvyšší skalní útvar areálu, měří 81,4 metru. Osmdesát metrů pískovce v jednom kuse. Jsou to dvě věže, mezi kterými zbylo úzké okno, a za mě vypadají jako dva obličeje natočené k sobě, jako by se chtěly políbit. Rovnou dodám, že tohle je čistě můj dojem – jméno si každý vykládá po svém. Ale když je uvidíte, nejspíš mi dáte za pravdu. 🙂

Území je navíc chráněné jak jen to jde. Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály byla vyhlášena už v roce 1933 a je plošně největší NPR v Česku (kolem 1 800 hektarů), leží v nejpřísnější zóně CHKO Broumovsko a je zároveň evropsky významnou lokalitou Natura 2000. Proto ty regulace, sloty a zákazy – nejde o buzeraci, ale o skálu a o sokoly stěhovavé, kteří tu hnízdí.

Parkování v Adršpachu: jak to funguje v roce 2026

Tohle je nejčastější důvod, proč lidem výlet do Adršpachu začne špatně. Hlavní parkoviště leží asi 300 metrů od vstupu do skal a je jediné oficiální – provozovatel ho ani nijak nečísluje, prostě „parkoviště u vstupu“. A jeho kapacita je omezená.

Ceník parkovného 2026

Osobní auto / motocykl	TOP sezóna (1. 7.–31. 8.)	Hlavní sezóna (1. 3.–30. 6. a 1. 9.–30. 11.)	Vedlejší sezóna (1. 12.–28. 2.)
Online předem	200 Kč	180 Kč	80 Kč
Na místě	250 Kč	220 Kč	100 Kč

Karavan nebo obytný vůz vyjde v TOP sezóně na 600 Kč online (850 Kč na místě), autobus se dá zaplatit výhradně na místě za 850 Kč. Parkovací lístek platí celý den, ale pozor – mezi 21:00 a 7:00 se přepíná na hodinovou sazbu 100 Kč za hodinu. A ztráta lístku stojí tisícovku, což je částka, po které si ho člověk hlídá.

Rezervujte si místo předem. Provozovatel to píše natvrdo: „Parkovací místa jsou omezená – rezervace je nutná!“ A není to plané strašení. Když jsem 30. srpna kontrolovala rezervační systém na termín o čtyři dny později, zbývalo 24 volných parkovacích míst na celý den. Rezervuje se na stejném místě jako vstupenky, na adrspasskeskaly.cz/online-vstupenky, v záložce parkovacích míst.

Rezervace se váže na SPZ a závora ji přečte sama. Když napíšete espézetku špatně nebo přijedete jiným autem, závora se neotevře automaticky – proto si nechte po ruce QR kód z objednávky, tím to obsluha vyřeší.

Náš tip: parkování jsme koupili online předem, tehdy za 180 Kč, dnes je to 200 Kč. Byla to nejlepší část příprav. Nejenže jsme neřešili místo ani frontu, ale hlavně jsme nemuseli lovit hotovost. Drobné u sebe upřímně nevozíme a stát u závory a přepočítávat mince za pár auty je přesně ten start výletu, který nechcete.

Parkování zdarma pro držitele ZTP

Tohle mě upřímně potěšilo a chci to zmínit pořádně, protože se to na webu snadno přehlédne. Provozovatel to uvádí shodně na třech místech:

Parkování je zdarma pro vozidla s parkovacím průkazem pro přepravu osob se zdravotním postižením. V takovém případě není třeba objednávat online parkovací místo.

Jinými slovy: s parkovacím průkazem se nemusíte prokousávat rezervačním systémem vůbec. Přijedete a zaparkujete. U vstupného už to tak štědré není – držitel ZTP platí plné vstupné, držitel ZTP/P snížené, ale doprovod držitele ZTP/P má vstup zdarma.

Jak se do Adršpachu dostat

Odkud	Autem	Poznámka
Praha	179 km / 2 h 09 min	alternativa 167 km, ale s omezením na trase
Hradec Králové	71 km / 1 h 12 min	nejrychlejší varianta
Wrocław (PL)	112 km / 1 h 46 min	Adršpach je oblíbený polský jednodenní výlet

Pokud se serpentinám chcete vyhnout, existuje delší varianta přes Náchod a Teplice nad Metují (zhruba 78 km z Hradce, o pár minut déle). Za mě: kdybych jela sama, volím tuhle.

Vlakem je to elegantnější, než by člověk čekal – zastávka Adršpach je asi 100 metrů od vstupu do skal, blíž než parkoviště. Háček je v tom, že přímý vlak z Prahy ani z Hradce Králové nejede, vždycky přestupujete. Nejrychlejší čistě vlakové spojení z Prahy trvá 3 hodiny 29 minut, z Hradce Králové 1 hodinu 39 minut (ověřeno na idos.cz pro pátek 4. 9. 2026 – jízdní řády si samozřejmě ověřte ke svému termínu). Spojení za 2 hodiny 58 minut sice existuje, ale je to kombinace autobusu do Trutnova a vlaku odtud. Autobusová zastávka je asi 250 metrů od vstupu a přímo na nádraží je úschovna zavazadel.

Když plánujete výlet z hlavního města a Adršpach je pro vás na jeden den moc, mrkněte i na naše tipy na jednodenní výlety z Prahy.

Vstupné do Adršpašských skal a časové sloty

Adršpašské skály mají placený vstup a k tomu rezervační systém s hodinovými sloty. Zní to komplikovaně, ale funguje to jednoduše – a hlavně to funguje.

Kategorie	TOP sezóna (1. 7.–31. 8.)	Hlavní sezóna (1. 3.–30. 6., 1. 9.–30. 11.)	Vedlejší sezóna (1. 12.–28. 2.)
Dospělý	200 / 250 Kč	180 / 230 Kč	120 / 170 Kč
Dítě 3–15 let	140 / 190 Kč	120 / 170 Kč	90 / 140 Kč
Student do 26, senior 65+, ZTP/P	160 / 210 Kč	140 / 190 Kč	100 / 150 Kč
Rodina (2 dospělí + 2 děti)	550 / 700 Kč	490 / 640 Kč	340 / 490 Kč
Pes	50 / 100 Kč	50 / 50 Kč	50 / 50 Kč

Vstupenky online pořídíte TADY a vřele doporučujeme.

Rozdíl mezi online a pokladnou je 50 Kč na dospělou osobu, u rodinného vstupného rovnou 150 Kč. Pozor na jeden detail: v den návštěvy jsou online ceny stejné jako na pokladně – sleva platí jen za včasný nákup.

Jak sloty fungují

Vstupenku si kupujete na konkrétní hodinu a dovnitř můžete během následujícího hodinového okna. Provozovatel to popisuje takto: vstupenka na 8:00 vás pustí kdykoli mezi 8:00 a 9:00. Uvnitř už vás pak nikdo nehoní, okruh si projdete vlastním tempem.

Co v ceníku nenajdete, ale my jsme si to ověřili prakticky: dřív vás fakt nepustí. Zkoušeli jsme to. 😃 Systém má rozprostřít návštěvnost do celého dne a odlehčit nejvytíženějším hodinám mezi 10:00 a 14:00 – což znamená, že když si vyberete slot na osmou nebo naopak odpolední, máte znatelně větší klid.

Funguje to? Za nás ano, i když ne zázračně – na začátku okruhu tam i tak bylo dost lidí. Ale dalo se to.

Rezervace není formálně povinná, ale prakticky ano. Vstupenku koupíte i na pokladně, jenže riskujete frontu – a hlavně platí tvrdé pravidlo: pokud jsou online vstupenky vyprodané, nelze je koupit ani na místě. Přijet naslepo v srpnu v jedenáct dopoledne je tedy sázka, kterou bych nedělala.

Storno jde nejpozději 7 dní předem a nedostanete peníze zpět, ale voucher platný půl roku. Vstupenka a parkovné se stornují jako dvě samostatné částky, které mezi sebou nejdou zaměnit.

Otevírací doba

Období	Prohlídkový okruh
TOP sezóna (1. 7.–31. 8.)	8:00–20:00
Hlavní sezóna (1. 3.–30. 6., 1. 9.–30. 11.)	8:00–18:00
Vedlejší sezóna (1. 12.–28. 2.)	8:00–16:00

Co ve skalách uvidíte

Hlavní okruh měří 3,5 km a je značený zeleně. Oficiální weby si v čase mírně odporují – FAQ uvádí 2,5 hodiny, jinde na témže webu stojí „vyhraďte si alespoň 3 hodiny“. Za nás: počítejte se třemi a nebudete zklamaní.

Prvních 1,3 km: rovina, kočárky a Malý vodopád

Od vstupu k Malému vodopádu je to 1,3 kilometru po rovině a je to bezbariérová trasa – oficiálně potvrzeno, zvládne to kočárek i vozík. Zpátky se ovšem musíte vrátit stejnou cestou, okruh se tudy uzavřít nedá.

A přesně tady se lidé nejvíc kupí. Není to tím, že by Malý vodopád byl nejkrásnější místo areálu, ale tím, že je nejdostupnější. Když jsme šli kolem, stály tam rodiny s kočárky a děti koukaly, jak ze skály teče voda, jako by to bylo divadlo. Popravdě – pro malé dítě to divadlo je.

Cestou míjíte pojmenované útvary, o kterých se dá číst na cedulích: Džbán s šestimetrovým oknem, Homoli cukru, která je nahoře 13 metrů široká a dole jen tři, Gotickou branku z roku 1839, Krakonošův zub s vytesanou značkou hladiny povodně z 23. června 1844 nebo Čertův most s klenbou vysokou 21 metrů.

Velký vodopád a plavba na pramici

Velký vodopád měří 16 metrů a jeho průtok je regulovaný kvůli jezírku, které je nad ním. V zimě zamrzá na ledopád. Není daleko od Malého vodopádu, ale – a tohle je ta část, kterou si pamatuju nejlíp – vede k němu jedna jediná cesta a je na ní hodně schodů. Takže si představte, jak jeden štrúdl lidí jde nahoru, druhý dolů, a všichni se snaží tvářit trpělivě.

Doporučuji pevnou a protiskluzovou obuv. Ne kvůli stylu, ale kvůli zachování zdraví. 😃 Schody bývají vlhké a v koloně lidí není prostor si vybírat, kam šlápnete.

Ukázka typického schodiště v soutěsce – takových je na okruhu spousta.

Nad vodopádem leží Skalní jezírko a po něm se dá projet na pramici. Je to zhruba dvacetiminutová plavba a stojí zvlášť:

Plavba na pramici	Cena
Dospělý	100 Kč
Student do 26, senior 65+, ZTP/P + doprovod	70 Kč
Dítě 3–15 let	50 Kč

POZOR: lodičky nejde rezervovat předem a platí se výhradně v hotovosti v korunách. To je jediné místo v celém areálu, kde vám karta k ničemu nebude. Kdo drobné u sebe nevozí – jako my – si je sem musí vzít úplně schválně. Psi na loďku nesmí.

Tohle je pískovna kousek od vstupu do areálu, ne Skalní jezírko, po kterém jezdí pramice. Ta dvě místa se snadno pletou.

My dva u pískovny, cestou zpátky k autu.

Nová partie: kde se to láme

Za vodopádem se cesta rozděluje na dva tábory. Na ty, co si řeknou „tohle mi stačilo, jdeme v klidu“, a na ty, co musí vidět všechno za jakoukoliv cenu. My jsme samozřejmě tým „žijeme jen jednou“ – a říkám to s mírnou nadsázkou, protože pro spoustu lidí je to úplně normální procházka. Pro mě to chvílemi byl vnitřní boj o přežití.

Odbočka na takzvanou Novou partii vás dovede k vyhlídkám na Milence, na Velké panorama, na Starostu a Starostovou a k Cukrovarskému komínu. A také k číslu, které vám změní plánování dne: jen na Nové partii je zhruba 850 schodů. Na celém okruhu skalního města je jich téměř 2 000.

Nebudu vám lhát. Před finální vyhlídkou jdete do prudkých dřevěných schodů a jako záchranu máte dvě kovové trubky místo zábradlí. Jo, a je to nad roklí – v mojí hlavě nad propastí smrti. Zastavit se nedá, protože za vámi jde další várka dobrodruhů. Takže buď to vzdáte na začátku, nebo skončíte jako já: hodinky ukázaly tepovku 192 a dalších patnáct minut nahoře, než to člověk rozchodí.

Ale ty výhledy. Mně se tam nahoře pořád vracela ta filmová hláška o tom, že Alpy tě sice ohromí, Karle, ale tohle… Tam nahoře jsme fakt našli klid a konečně pochopili, proč to lidi dělají. A ve finále jsem byla moc ráda, že jsme šli.

Myší díra, aneb 50 centimetrů

Mezi vyhlídkami na Starostu a Starostovou se okruh protáhne místem, které se jmenuje Myší díra a je to nejužší ulička celého skalního města – 50 centimetrů.

Padesát centimetrů zní na papíře nevinně. V reálu jsem musela zvednout ruce nad hlavu, abych se protáhla. Jako člověk s klaustrofobií jsem si tuhle část neužila ani trochu, a upřímně jsem byla ráda, že je krátká. Pokud jste na tom podobně: dýchejte, je to pár metrů a pak se to zase otevře. Pokud máte klaustrofobii vážnou, je to jeden z argumentů, proč zvolit jen tu snadnou část okruhu.

Takhle vypadá běžný úzký průchod skalním městem. Samotnou Myší díru jsme vyfotit nestihli – na to tam bylo moc lidí a moc málo místa.

Skalní kaple, kterou většina lidí mine

Tohle jsme si předem nikde nevšimli. Kousek stranou od cesty pod Milenci je ve skalní puklině schovaná Skalní kaple – dřevěná cedulka s názvem, kovová branka, krucifix a desítky drobných pamětních destiček. Podle provozovatele připomíná tragickou smrt Josefa Emanuela Nádherného, který tu v roce 1929 zahynul při výstupu na Milence; další jména na kovových deskách patří horolezcům. Schovaná je ve skalní jeskyni nad Řeřichovým potokem, asi šedesát metrů od cesty.

Jídlo, toalety a další věci, které vás zaskočí

Tohle je sekce, kterou byste v průvodci možná přeskočili. Nedělejte to.

Na celém turistickém okruhu nejsou k dispozici žádné toalety.

Provozovatel to má napsané na interaktivní mapě a myslí to vážně. Stejně tak platí, že na celém okruhu není žádné občerstvení – jediné, co existuje, jsou sezónní stánky před vstupem do skal. A tady musím být upřímná, i když to nebude populární.

Ty kiosky doporučuji obejít. Už z dálky to je cítit spáleným olejem a ceny mi přišly dost odvážné – v srpnu 2024 jsme viděli hranolky kolem stovky a podle toho, co dostávali lidé před námi, to nebylo za tu cenu. Další stánky nabízely nanuky a langoše. Prostě nic, co byste si chtěli dát před výšlapem.

A férově dvě věci: kiosky provozují třetí strany, ne správa skal, takže žádný oficiální ceník neexistuje a moje čísla jsou z roku 2024, ne z letoška. A provozovatel sám na svém webu odkazuje na „skutečné“ restaurace v okolí, což o něčem vypovídá.

Naše doporučení: najezte se předem nebo si vezměte svačinu do batohu, a pořádný oběd si dejte až po výstupu v některé z okolních restaurací. Vodu si vezměte s sebou, na okruhu ji nekoupíte.

Praktické plus: přímo u vstupu je informační centrum s bankomatem České spořitelny, další bankomat (Moneta) je v budově naproti parkovišti a v létě tam funguje i směnárna. Cizí měnou se ale v areálu platit nedá.

Pravidla, na která si dát pozor

Areál leží v nejpřísněji chráněné zóně a podle toho vypadá i seznam zákazů. Strážce skal má status úřední osoby a může udělit pokutu podle zákona o ochraně přírody.

• Zákaz létání s dronem – kvůli hnízdícím sokolům stěhovavým. Výjimka jde získat jen přes Úřad pro civilní letectví a Správu CHKO Broumovsko.
• Zákaz koupání v pískovně i v jezírku s loďkami.
• Zákaz vjezdu na kole do areálu, a to i vedení kola vedle sebe. U vstupu je kolárna, zámek se půjčuje proti kauci 200 Kč.
• Psi jen na vodítku, vstupné 50 Kč online (v TOP sezóně 100 Kč na místě), na pramici nesmí. Asistenční psi mají doprovod zdarma.
• Zákaz chození mimo vyznačené stezky, kouření v celém areálu, stanování a otevřeného ohně.
• Vstupenky se kontrolují přímo na okruhu, takže je mějte u sebe, ne v autě.

Rozpočet: kolik to celé stojí

Varianta	Co zahrnuje	Celkem
Nízkorozpočtová (2 dospělí, vedlejší sezóna, online)	vstupné 2× 120 Kč + parkovné 80 Kč	320 Kč
Standardní (2 dospělí, TOP sezóna, online, s pramicí)	vstupné 2× 200 Kč + parkovné 200 Kč + plavba 2× 100 Kč	800 Kč
Rodina (2 dospělí + 2 děti, TOP sezóna, online, s pramicí)	rodinné vstupné 550 Kč + parkovné 200 Kč + plavba 2× 100 a 2× 50 Kč	1 050 Kč
Bez přípravy (2 dospělí, TOP sezóna, na místě, s pramicí)	vstupné 2× 250 Kč + parkovné 250 Kč + plavba 2× 100 Kč	950 Kč

Spočítáno z oficiálních ceníků ověřených 30. 8. 2026. Rozdíl mezi standardní a nepřipravenou variantou je 150 Kč – a k tomu fronta.

Za nás je nejzajímavější ten poslední řádek. Sto padesát korun není částka, kvůli které by člověk plánoval, ale je to přesně ta daň za „však ono to nějak dopadne“.

Kde se ubytovat v Adršpachu a okolí

Adršpach se dá zvládnout jako jednodenní výlet, ale pokud chcete přidat i Teplické skály nebo Vlčí rokli, přespat se vyplatí. Ubytování je přímo v Dolním i Horním Adršpachu, většina do pár set metrů od vstupu. Já bych po tom výšlapu nikam dál nejela – a příště tady zůstaneme přes noc.

Pokud chcete kombinovat obě skalní města, dává smysl bydlet na teplické straně.

Adršpach a Polsko: od hranice co by kamenem dohodil

Napadlo vás někdy podívat se na mapu a zjistit, jak blízko odsud je Polsko? Mě do téhle cesty upřímně ne – a je to škoda, protože je to jedna z nejlepších věcí, které se s Adršpachem dají udělat. Adršpach leží prakticky na hřebeni u státní hranice – do nejbližšího polského města Mieroszów je to 8,9 km a čtrnáct minut autem, do Wrocławi 111,8 km, tedy necelé dvě hodiny.

A není to jednosměrná ulice. Když jsme dohledávali, jaké organizované výlety do Adršpachu existují, ukázalo se, že většina z nich vyjíždí z Wrocławi, ne z Prahy. Pro Poláky je „Skalne Miasto“ naprosto standardní jednodenní výlet. Takže když už jste tady, otočte to a udělejte si z Adršpachu bránu do Polska – nebo naopak.

Adršpach: The Chronicles of Narnia Tour z Wrocławi – od cca 105 €, skip-the-line vstup, malá skupina lidí

Z Prahy do Adršpachu s plavbou na pramici – jediná varianta s odjezdem přímo z Prahy, 11 hodin i s dopravou

Z Wrocławi do skalního města – výlet s řidičem, od cca 92 €, tři hodiny volna na prohlídku vlastním tempem, malá skupina

Wrocław je za nás jedno z nejpodceňovanějších měst střední Evropy a na dva dny je ideální – co tam vidět jsme sepsali v průvodci po Wrocławi. S dětmi doporučujeme přidat největší akvárium v Polsku v tamní zoo, které nás dostalo víc, než jsme čekali. A další tipy najdete v naší sekci o Polsku.

Kdy do Adršpachu jet

Léto, nebo podzim?

Léto (červenec–srpen) je nejdražší i nejplnější, ale zase jsou otevřené lodičky a areál má nejdelší otevírací dobu do 20:00. Jeli jsme v srpnu a nelitujeme toho, jen bych si příště vybrala ten úplně první slot dne. Odpoledne se nad skalami zatáhlo a chvíli mrholilo, a na schodech je to znát hned: pískovec i dřevo kloužou.

Jaro a podzim jsou za nás nejlepší kompromis – vstupné je o 20 Kč nižší, parkovné taky, a od května do konce října pořád jezdí pramice. Podzimní barvy v pískovcových roklích jsou navíc něco, co v srpnu nedostanete. Pokud plánujete jarní víkend ve dvou, máme na to samostatný přehled tipů po Česku.

Zima je nejlevnější varianta vůbec – vstupné 120 Kč, parkovné 80 Kč online – a Velký vodopád zamrzá na ledopád. Areál ale zavírá už v 16:00 a chvalečské serpentiny při náledí zavírá závora. Zimní návštěva chce dobré boty a rezervu v plánu.

Největší chyby, kterých se v Adršpachu dá dopustit

Přijet bez rezervace v TOP nebo hlavní sezóně. Nejenže riskujete frontu a plné parkoviště – když jsou online vstupenky na daný den vyprodané, nekoupíte je ani na pokladně.

Spolehnout se na kartu u lodiček. V celém areálu kartou zaplatíte, u pramice ne. Jenom hotovost v korunách.

Vyjít bez vody a jídla. Tři hodiny stoupání bez vody nejsou dobrý nápad, a na okruhu si nekoupíte nic.

Naplánovat si Teplické skály na stejnou vstupenku. Jsou to dva různí provozovatelé a dva samostatné vstupy. Výjimka platí jen pro průchod Vlčí roklí.

Pro koho Adršpach je – a pro koho ne

Jeďte, pokud máte rádi velká měřítka, chcete jedno z nejfotogeničtějších míst v Česku a nevadí vám, že o tom ví i ostatních 400 000 lidí ročně. Pro rodiny s malými dětmi je ideální bezbariérová část k Malému vodopádu, která dá pořádný zážitek bez jediného schodu.

Rozmyslete si to, pokud máte vážnou klaustrofobii – Myší díra je opravdu 50 centimetrů. Pokud špatně snášíte výšky a expozici, protože schody na Nové partii vedou nad roklí a zábradlí je spíš symbolické. Pokud máte problémy s koleny nebo kondicí, protože dva tisíce schodů se nedá obejít. A pokud hledáte samotu v přírodě, tak tu v Adršpachu v srpnu nenajdete – na to jsou lepší místa. Třeba Prachovské skály: menší, méně proslulé a se třemi okruhy od 1,5 do 3,5 km, takže si délku vyberete podle nálady. Parkování tam navíc stojí stovku, ne dvě.

Dobrá zpráva: ta náročná část je dobrovolná. Prvních 1,3 km po rovině k Malému vodopádu je plnohodnotný výlet sám o sobě a nikdo vás nenutí jít dál.

Závěr: stálo to za to?

Stálo. I s tepovkou 192, i s tím, že jsem se v Myší díře protahovala s rukama nad hlavou, i s tou serpentýnou, kde to vypadalo, že se s protijedoucím autem nevejdeme.

Adršpach je jedno z mála míst, kde má regulace návštěvnosti opravdu smysl a je vidět. Časové sloty fungují, online rezervace parkování vám ušetří nervy hned na začátku a zbytek už je jenom na vašich nohou. Kdybych radila jednu jedinou věc: kupte si vstupenku i parkování předem a vyberte si ranní slot. Všechno ostatní se dá improvizovat.

A kdybyste už byli takhle vysoko na severovýchodě, nekončete na hranici. Adršpach a Wrocław jsou od sebe dvě hodiny – další tipy na výlety po Česku najdete v naší české sekci.

Časté dotazy