Prachovské skály: kompletní průvodce 2026

„Co bychom se báli, na Prachovské skály!“ Tuhle písničku mám v hlavě od dětství a pokaždé, když se řekne Český ráj, spustí se mi sama od sebe. Letos v srpnu jsem zase zjistila, že text nelže. Bát se opravdu není čeho – ale ty výhledy jsou fakt vysoko.

Přijeli jsme odpoledne, bylo třicet stupňů a Centrální parkoviště bylo skoro plné – volných míst zbývalo pár. Zaplatili jsme stovku, v hotovosti, a jako správní turisti jsme se ještě před vstupem do skal stavili na langoše. Pak přišel ten okamžik, kdy si u pokladny vybíráte trasu: žlutá 1,5 km, červená 2,5 km, zelená 3,5 km. Zelenou vybral Daniel. Děkuji, Danieli. Ve třiceti stupních to byla přesně ta volba, po které se člověk táhne skalním městem jako šnek a všem kolem tvrdí, že se prostě kochá výhledy.

A víte co? Kochali jsme se. Prachovské skály totiž nejsou hromada kamení, kolem které se projdete za dvacet minut. Je to celé město z pískovcových věží, kde se dá lézt nahoru a dolů po schodech, které vytesal někdo v době, kdy se ještě neřešily normy, a kde se z každé druhé vyhlídky otevře půlka Českého ráje. V tomhle článku najdete všechno, co jsme si ověřili i vyzkoušeli: kolik stojí vstupné v roce 2026, jak se liší tři okruhy, kde zaparkovat, jak náročné ty pověstné schody vlastně jsou, kde se najíst (a proč si vzít hotovost) a co si přidat do okolí, když tu chcete strávit celý víkend.

Rychlé shrnutí pro ty, co spěchají

• Vstupné dospělí: 200 Kč v hlavní sezóně (1. 6.–30. 9.), 150 Kč po zbytek roku
• Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti): 550 Kč v sezóně, 400 Kč mimo ni
• Parkování: 100 Kč za osobní auto na celý den, bez rozdílu sezóny
• Platba: vstupné i parkovné jdou podle provozovatele platit kartou – my jsme ale parkovné platili hotově a občerstvení hotovost vyžadovalo
• Tři okruhy: žlutý 1,5 km / 45 min, červený 2,5 km / 1,5 h, zelený 3,5 km / 2 h klidné chůze (počítejte radši se 3 h)
• Trasa pro kočárek: ano, modře značená, ale vede od Horní pokladny v obci Prachov, ne od Centrálního parkoviště
• Otevírací doba: červen–září 8:00–18:00, zbytek roku 9:00–17:00, okruhy je nutné opustit do 20:00
• Pes: povolen na vodítku, 50 Kč v sezóně / 30 Kč mimo ni
• Jídlo u vstupu: langoše nás vyšly na 100–200 Kč, v Pelíškově kiosku jen na hotovost
• Ideální délka návštěvy: půl dne na zelený okruh, celý den, když si přidáte oběd a Trosky
• Kde spát: dvě ubytování jsou pár minut od vstupu do skal, vybrali jsme čtyři podle rozpočtu

Vstupenka i parkovné platí celý den, takže skalní město nemusíte projít na jeden zátah.

Proč Prachovské skály, a ne „nějaké skály“

Prachovské skály leží v Královéhradeckém kraji, zhruba 7 km západně od Jičína, a jsou součástí CHKO Český ráj. Skalních měst má Česko víc a každé má svůj charakter. Adršpach je za nás monumentálnější a rozhodně známější, Hruboskalsko na druhé straně Českého ráje je vzdušnější a – na rozdíl od Prachova – volně přístupné zdarma. Prachovské skály mají něco, co jim ostatní tak snadno neseberou: kombinaci hustoty a výhledů.

Skalní věže tu stojí namačkané tak blízko u sebe, že mezi nimi vedou soutěsky široké na jednoho člověka – a pak vylezete po schodech nahoru a najednou koukáte přes koruny stromů na celý Český ráj. Z vyhlídky Míru je za dobré viditelnosti vidět Trosky, Ještěd i hrad Bezděz (zdroj: prachovskeskaly.cz). To je ten kontrast, který si z Prachova odvezete: minutu se soukáte skalní štěrbinou a o minutu později stojíte nad krajinou.

A pak je tu druhá věc, kterou jsem docenila až letos. Areál je opravdu veliký. Parkoviště sice bylo skoro plné, ale ve skalách se lidé krásně rozprostřeli. Každý má své tempo, někdo se zastaví u každé cedulky, jiný to prošustruje. Jediné malé kolony vznikaly na vyhlídkách, kde se lidé střídali, aby si každý udělal svou fotku – ale nic, co by kazilo zážitek.

Vstupné do Prachovských skal 2026

Prachovské skály jsou v soukromých rukou – provozuje je společnost J. M. Schlik, s.r.o., tedy potomci rodu Schliků, kteří skály vlastnili už na počátku 20. století. Proto se tu platí vstupné, na rozdíl od většiny volně přístupných skalních oblastí.

Ceník se dělí podle období a je vyvěšený rovnou u pokladny. Tabulka níž je přepsaná z téhle naší fotky, ne z webu:

Kategorie	Hlavní sezóna (1. 6.–30. 9.)	Mimo sezónu (1. 10.–31. 5.)
Základní (dospělí)	200 Kč	150 Kč
Snížené (děti 3–15 let, studenti do 26, senioři 65+, průkaz TP, ZTP nebo ZTP/P)	150 Kč	100 Kč
Rodinné (2 dospělí + 2 děti)	550 Kč	400 Kč
Děti 0–2 roky	zdarma	zdarma
Pes	50 Kč	30 Kč

Vstupné i parkovné jde podle provozovatele zaplatit kartou, přijímá se i Multisport, Sodexo Flexi Pass ne. Vstupné jsme kartou platili my sami a proběhlo to bez problémů. Ceník u pokladny jsme si vyfotili; ceny sedí s webem, jen kategorie sníženého vstupného je na ceduli rozepsaná podrobněji. Za parkoviště jsme ale stovku platili v hotovosti, takže drobné u sebe radši mějte. Nejbližší bankomaty jsou až v Jičíně (Tesco, Kaufland).

Náš tip: schovejte si vstupenku. Platí na celý den, takže když vám v půlce okruhu dojde energie, můžete se vrátit k Turistické chatě na oběd a pak zase pokračovat.

Tři okruhy: který si vybrat

U pokladny si vyberete jeden ze tří značených okruhů. Všechny startují u Turistické chaty a všechny se do ní zase vracejí, liší se jen tím, kolik toho stihnete.

Okruh	Délka	Oficiální čas	Pro koho
Žlutý (Malý okruh)	1,5 km	45 minut klidné chůze	Rychlá ochutnávka, málo času, menší děti
Červený	2,5 km	1,5 hodiny	Zlatá střední cesta
Zelený (Velký okruh)	3,5 km	2 hodiny	Kdo chce vidět všechno
Modrý	–	–	Trasa pro kočárky, od Horní pokladny

Žlutý okruh vás provede přes Myší díru, vyhlídku Českého ráje, rozcestí U buku, vyhlídku Míru a Císařskou chodbu. Za tři čtvrtě hodiny to zvládnete jen tehdy, když se nebudete zastavovat – což tady nejde.

Červený okruh přidává vyhlídku Křížkovského, Hlaholskou vyhlídku a sestup ke skále Mnich. Kdybychom jeli znovu odpoledne nebo za vedra, vzali bychom nejspíš tenhle – my šli zelený a bylo to znát.

Zelený okruh – ten náš – nabírá navíc Pechovu vyhlídku, Fortnu, Šikmou věž, Masarykovu cestu, Rumcajsovu a Hakenovu vyhlídku a nakonec Všetečkovu se Schlikovou. Je to nejúplnější prohlídka skal, jakou tu můžete mít.

A teď to důležité: oficiálně je zelený okruh uváděný na dvě hodiny klidné chůze. Nám to trvalo výrazně dýl. Oficiální verze zní, že jsme se kochali výhledy. Neoficiální verze zní, že bylo třicet stupňů a táhli jsme se jako šneci. Ať tak nebo tak – počítejte si radši tři hodiny než dvě, obzvlášť když jedete v létě, s dětmi nebo se rádi fotíte.

Schéma výš jsme si udělali sami z toho, co je značené v terénu a co uvádí provozovatel. Klasickou turistickou mapu okolí najdete na turistické mapě na Mapy.com.

Na rozcestnících v terénu najdete i dílčí vzdálenosti, které se hodí, když chcete okruh zkrátit nebo naopak přidat odbočku. Ze Zadní Točenice je to například na Schlikovu vyhlídku 200 metrů a na Všetečkovu 300 metrů – obě odbočky ze zeleného okruhu a obě stojí za těch pár minut navíc.

Trasa pro kočárek – pozor, kde začíná

Tohle mě mile překvapilo, až když jsem si to dohledala. Sami děti nemáme a k Horní pokladně jsme se nedostali, ale na rodiny tady evidentně mysleli: modře značená trasa je sjízdná s kočárkem a dovede vás k rozcestí U buku. Odtud jsou pěšky přístupné Pechova vyhlídka, vyhlídka Českého ráje, vyhlídka Míru, Hlaholská i Křížkovského vyhlídka – ke kočárku se ale budete vracet, nahoru s ním nevyjedete.

ALE – a tohle je detail, na kterém se dá pěkně naletět – kočárková trasa nezačíná u Centrálního parkoviště, kde jsme parkovali my. Vede od Horní pokladny v obci Prachov, po asi 200 metrech odbočuje na lesní svážnici a míjí Čertovu kuchyni. Doporučuje se sportovní kočárek a zpátky se jde stejnou cestou. Do vnitřních soutěsek a na schodiště se s kočárkem nedostanete, to je logické.

Kočárková trasa je jediná část skal, kde vás špatně zvolené parkoviště připraví o celý výlet.

Schody a náročnost: co vás čeká

Tady musím být upřímná, protože tohle je věc, kterou většina článků odbyde jednou větou. Schody v Prachovských skalách nejsou žádný čajíček.

Jsou přírodní, vytesané do pískovce, různě vysoké a různě široké. My šli za sucha, takže o kluzkém povrchu mluvit nemůžeme – mokrý pískovec ale klouže notoricky a s tím počítejte. Některé úseky jsou o dost náročnější než jiné – Pechova vyhlídka je popisovaná jako „náročnější výstup po mnoha kamenných schodech“, Císařská chodba má několik desítek schodů v řadě. Zábradlí místy je, místy není.

Ale – a to je to podstatné – není to nic, co by se nedalo zvládnout. Zvládla jsem to jako dítě v devadesátkách a zvládla jsem to jako dospělák letos v srpnu ve třiceti stupních. Nejde o horolezectví, jde o to jít svým tempem, mít pořádné boty a nepospíchat.

Přesný počet schodů ani převýšení oficiální web neuvádí, takže vám tady žádné číslo nenapíšu. Praktičtější je vědět tohle:

• Pevné boty jsou nutnost. Sandály a tenisky s hladkou podrážkou si nechte na parkoviště.
• Po dešti počítejte s klouzáním. Pískovec i kořeny jsou zrádné.
• Úzké soutěsky – s velkým batohem na zádech se místy budete soukat.
• Kola jsou na okruzích zakázaná, stejně jako vstup mimo značené cesty (jde o I. zónu CHKO Český ráj).
• Vozíčkáři: běžný mechanický vozík je tu nepoužitelný, elektrický zvládne částečně úsek od Dolní pokladny k Zadní Točenici nebo modrou kočárkovou trasu.

Lezení v Prachovských skalách: co platí, když sem jedete lézt

Rovnou dopředu: my nelezeme a tuhle sekci nepíšu ze zkušenosti. Prachov je ale jedna z nejznámějších pískovcových lezeckých oblastí u nás a pravidla tu jsou přísnější, než většina turistů čeká, takže má smysl je znát – i když jdete jen po okruhu a lezce budete vidět nad hlavou.

• Lezecká sezóna je od 1. 4. do 31. 10. Mimo ni se nesmí lézt vůbec.
• Bez členského průkazu to nejde. Provozovatel vyžaduje platný průkaz horolezeckého svazu, spolku nebo klubu. Členové ČHS mají po předložení průkazu vstup do skal zdarma, ostatní platí vstupné jako každý.
• Absolutní zákaz magnezia a jiných chemických prostředků, s pokutou až 5 000 Kč.
• Na vlhké nebo mokré skále se lézt nesmí. Pískovec je po dešti měkký a chyty se ulamují.
• Část oblasti je zavřená podle rozhodnutí Správy CHKO Český ráj ze 14. 1. 2022. Aktuální seznam zakázaných zón visí na webu provozovatele.

Podle Českého rozhlasu je zdejší Lezecký kroužek Prachov nejstarší a největší lezecký oddíl u nás a funguje tu přes sto deset let. Cesty, které tu v padesátých a šedesátých letech vylezli první prvovýstupci, se lezou dodnes.

Pro nás jako pro turisty z toho plyne jedna praktická věc: lezci se pohybují mimo značené okruhy a mají na to povolení, vy ne. Kdo vejde do skal mimo cestu, riskuje pokutu – jde o I. zónu CHKO.

Vyhlídky, u kterých se vyplatí zastavit

Provozovatel v areálu jmenuje jedenáct vyhlídek a devět z nich leží na třech okruzích – Vítkova a Skautská ne. Upřímně, po páté už člověku splývají. Tyhle si zapamatujte:

Vyhlídka Míru – za nás nejlepší rozhled z celého areálu. Vidíte z ní ústřední část skalního města a při dobré viditelnosti Trosky, Ještěd a hrad Bezděz. Je na žlutém, červeném i zeleném okruhu, takže se jí nevyhnete ani při nejkratší variantě.

Vyhlídka Českého ráje – název mluví za vše, a je snadno dostupná i po kočárkové trase.

Všetečkova vyhlídka – 300 metrů odbočkou ze zeleného okruhu. Má na skále pamětní ceduli z 28. května 1922 od Spolku turistů v Jičíně, což je detail, který mě potěšil víc než čekaná fotka.

Schlikova vyhlídka – pojmenovaná po rodu, který skály vlastní. Odbočka 200 metrů, hned vedle Všetečkovy.

Hlaholská vyhlídka – na červeném i zeleném okruhu. Sestup ke skále Mnich je pak už jen na červeném.

Parkování u Prachovských skal

Oficiálně jsou tu dvě placená parkoviště u dvou pokladen:

• Dolní pokladna / Centrální parkoviště – u Turistické chaty, přímo u hlavního vstupu do skal. Sem se dostanete tak, že projedete obcí Prachov a po zhruba 700 metrech odbočíte u Lepařova památníku vlevo. Tady jsme parkovali my.
• Horní pokladna – v obci Prachov, doporučená hlavně pro návštěvníky s kočárkem. Pozor: provozovatel tu žádnou parkovací plochu nevyznačuje ani pro ni neuvádí cenu (zmiňuje ji jen návštěvní řád) a na leteckých snímcích tu žádné parkoviště nevidíme. Počítejte s tím, že budete stát někde v obci.

Vozidlo	Cena za celý den
Osobní auto, motocykl	100 Kč
Autobus	500 Kč
Karavan, obytné auto	500 Kč

Cestou od Jičína jsme minuli ještě další parkovací plochy, než jsme dojeli na to Centrální – takže když vidíte první ceduli s parkováním, nemusíte hned zastavovat. Zároveň platí opak: v hlavní sezóně odpoledne bývá Centrální plné a ta bližší parkoviště jsou pak vaše záchrana.

Co se od devadesátek změnilo: parkoviště se výrazně zvětšila. Jako dítě jsem sem chodila pěšky od rybníka, dneska se sem jezdí autem až pod skály. Jsme pohodlnější – a ano, přiznávám, letos jsme byli pohodlní i my.

Jak se do Prachovských skal dostat

Autem

Odkud	Vzdálenost	Čas
Praha	93 km	1 h 12 min
Hradec Králové	56,5 km	54 min
Liberec	46,5 km	46 min
Jičín	7,6 km	12 min

Z Prahy nebo od Mladé Boleslavi jedete po silnici I/16, na okraji Jičína sjedete směrem na Holín a Prachov. Z Prahy je to pohodlný výlet na jeden den, i když my bychom doporučili spíš přespat a přidat okolí.

Vlakem a autobusem

Nejbližší železniční zastávka je Jinolice na trati Turnov–Jičín. Odtud vede po zelené turistické značce kolem Jinolických rybníků cesta do skal, dlouhá zhruba 3,5 km. To je mimochodem přesně ta trasa, po které jsem sem chodila jako dítě.

Autobusem se sem dostanete linkou 510 z Jičína do zastávky Holín, Prachov, Skalní město. V sezóně 2026 jezdí od 30. dubna do 30. září navíc turistický cyklobus na trase Jičín – Holín – Prachovské skály – Pařezská Lhota – Mladějov – Sobotka – Podkost, o víkendech a svátcích, a od 1. července do 31. srpna i ve všední dny.

Kde se ubytovat u Prachovských skal

Prachovské skály se dají zvládnout jako jednodenní výlet, ale Český ráj si o víkend přímo říká. Vybrali jsme čtyři ubytování podle rozpočtu a potřeb – dvě z nich jsou doslova pár minut od vstupu do skal.

Za nás: pokud jedete jen na skály a chcete ráno vyrazit jako první, berte Penzion Prachov. Pokud plánujete objíždět celý Český ráj, vyplatí se Hrubá Skála – bydlíte v zámku uprostřed druhého skalního města.

Kde se najíst – a proč si vzít hotovost

U Centrálního parkoviště je něco, co jsem si v duchu pojmenovala jako malá vesnička: Turistická chata Prachov s restaurací, naproti Pelíškův kiosek a cukrárna, informační centrum se suvenýry a pár dřevěných stánků s medovinou a drobnostmi. Jako správní turisti jsme se stavili hned na začátku, ještě před vstupem do skal. U okýnka stála malá fronta, ale odbavili nás rychle.

POZOR: v Pelíškově kiosku, kde jsme nakupovali my, se platilo jen hotově. Za restauraci v Turistické chatě ani za cukrárnu ručit nemůžeme, tam jsme neplatili. Za langoše jsme dali kolem 100–200 Kč, což je na turistickém místě v pořádku. Na tabuli visí i dražší jídla, takže si podle téhle částky celé menu neodhadujte. Ale když přijedete s prázdnou peněženkou a spoléháte na terminál, budete hladoví až do Jičína.

Vstupné jsme zaplatili kartou. Na jídlo u skal si ale vezměte hotovost.

Náš tip: nacpat se před zeleným okruhem není ideální strategie. Příště si dáme jen kávu, projdeme okruh a najíme se až potom.

Kdy do Prachovských skal jet a jaká je otevírací doba

Areál je přístupný celoročně, otevírací doba pokladny se ale liší podle období. Provozovatel k ní navíc píše, že může být upravena podle aktuální návštěvnosti nebo počasí, takže na hraniční časy nespoléhejte:

• Červen, červenec, srpen a září: 8:00–18:00
• Zbytek roku: 9:00–17:00
• Okruhy je nutné opustit nejpozději do 20:00

Mimo sezónu je vstupné levnější (150 Kč místo 200 Kč), ale nefungují služby – WC ani občerstvení. V zimě, když napadne sníh nebo se udělá led, se návštěva nedoporučuje. Ty schody jsou dost respekt budící i za sucha.

Z naší zkušenosti: odpoledne v srpnu je nejhorší kombinace. Plné parkoviště, plné vyhlídky a třicet stupňů. Kdybychom jeli znovu, vyrazíme brzy ráno, hned po otevření v osm. V soutěskách nám navíc bylo znatelně líp než na vyhlídkách na plném slunci.

Nejlepší období bude nejspíš květen a září až říjen. My sami tu byli v srpnu, takže to netvrdíme z vlastní zkušenosti – ale v recenzích na webu provozovatele se opakovaně objevuje doporučení jet na jaře nebo na podzim a brzy ráno nebo pozdě odpoledne. Míň lidí a snesitelné teploty, dává to smysl. Podobných tipů na české cestování máme víc v článku o tom, kam vyrazit na víkend ve dvou po Česku.

Jinolický rybník a kemp: jak se sem chodilo dřív

Tahle sekce je moje osobní. Jako dítě jsme do Prachovských skal nejezdili – chodili jsme sem pěšky od Jinolického rybníka. Bydleli jsme v kempu, ráno se vyrazilo a šlo se lesem až k těm majestátním obrům. Byla to příjemná procházka, tak akorát dlouhá, a chodili tak úplně všichni z kempu. A ze skal jsme pak na celý Český ráj koukali dolů.

Jinolické rybníky jsou tři – Oborský (největší, s písečnou pláží a koupáním), Němeček (koupání u hráze) a Vražda (od roku 1990 přírodní památka, koupání zakázáno). Podle Českého rozhlasu měří Oborský 11,4 ha, Němeček 5,2 ha a Vražda 2,1 ha. Oficiální web Prachovských skal je ve svém FAQ uvádí jako nejbližší možnost koupání.

Pěší trasa od kempu do skal měří zhruba 3 km a zabere něco přes hodinu (Mapy.com, turistický režim). Od železniční zastávky Jinolice je to po zelené značce 3,5 km. Takže moje dětská vzpomínka na „tak akorát dalekou“ procházku docela sedí.

Ceník Autokempu Jinolice pro rok 2026

Ubytování	Vedlejší sezóna	Hlavní sezóna (1. 6.–31. 8.)
Chatky (4 lůžka)	1 200 Kč/noc	1 700 Kč/noc
Chata Amálka (5 lůžek)	1 400 Kč/noc	2 000 Kč/noc
Chata Barborka (8 lůžek)	2 000 Kč/noc	2 500 Kč/noc
Studentská chatka (2 lůžka)	700 Kč/noc	800 Kč/noc

Kempování vyjde na 130 Kč za malý stan pro jednu osobu, 170 Kč za stan pro dva a víc lidí, 250 Kč za obytné auto, 200 Kč za karavan a 150 Kč za elektřinu. K tomu 130 Kč za osobu nad 12 let, 90 Kč za dítě 3–12 let, 130 Kč za osobní auto a 20 Kč poplatek obci za každého od 18 let. Dvojice se stanem a autem je tak na 600 Kč za noc, ne na 430. V hlavní sezóně je minimální pobyt dvě noci.

Malá poznámka pro přesnost: v okolí Jinolic je podobně pojmenovaných kempů víc a nedohledali jsme spolehlivě, který přesně leží u kterého rybníka. Před rezervací si to radši ověřte přímo u ubytovatele. Pokud vás láká spaní v přírodě s trochou pohodlí navíc, koukněte i na náš přehled levného glampingu po Česku.

Co vidět v okolí Prachovských skal

Český ráj je našlapaný a Prachov je jen jeden z jeho vrcholů. Tohle jsou nejbližší cíle i se vzdálenostmi autem od Centrálního parkoviště:

Cíl	Vzdálenost	Čas	Vstupné
Jičín (centrum)	7,6 km	12 min	zdarma
Hrad Trosky	12,8 km	19 min	180 Kč dospělí
Zámek Humprecht (Sobotka)	15,1 km	18 min	150 Kč dospělí
Hrad Kost	17,5 km	20 min	190 Kč (okruh I nebo II)
Hrad Valdštejn	20,4 km	28 min	150 Kč dospělí
Hruboskalské skalní město	22,8 km	34 min	volně přístupné zdarma

Hrad Trosky

Dvě věže na dvou čedičových sucích, kterým se odjakživa říká Baba a Panna – a které uvidíte z půlky Českého ráje, mimo jiné i z vyhlídky Míru v Prachovských skalách.

Trosky spravuje Národní památkový ústav a prohlídka je individuální, bez průvodce – zaplatíte vstupné a jdete si hrad projít sami.

Vstupné 2026: dospělí 180 Kč, senioři 65+ a mládež 18–24 let 140 Kč, děti 6–17 let 50 Kč, děti do 5 let zdarma. Rodinné vstupné web neuvádí.

Otevírací doba 2026: sezóna trvá od 2. dubna do 1. listopadu, přes zimu je zavřeno. V dubnu a říjnu se otevírá jen o víkendech, o prázdninách a ve svátky, v květnu, červnu a září denně mimo pondělí, v červenci a srpnu denně. Konkrétní hodiny: 1. 7.–31. 8. je otevřeno 9:00–17:30, od 1. 9. do 1. 11. pak 9:00–16:00. Pokud státní svátek padne na zavírací den, hrad je otevřený. Konkrétní hodiny pro duben až červen web neuvádí, takže si je před cestou radši ověřte.

Organizované výlety z Prahy

Pokud nemáte auto nebo prostě nechcete řešit logistiku, do Českého ráje se dá vyrazit i s průvodcem z Prahy. Tyhle nabídky jsme ověřovali:

Z Prahy: Pěší túra po Českém ráji, oběd na hradě a pivovar – odvoz z hotelu, 3,5 km dlouhá procházka skalním labyrintem Prachovských skal, oběd na středověkém hradě a ochutnávka craft piva. Určeno pro menší skupiny 🙂

Z Prahy: Celodenní pěší výlet s průvodcem po Českém ráji – vlakem z Prahy, okruh Hruboskalskem, hrad Valdštejn a zámek Hrubá Skála. Vhodné i pro rodiny s dětmi.

Praha: Celodenní výlet do Českého ráje a na hrad Kost – soukromý odvoz z hotelu, vstup na hrad Kost bez čekání, průvodce.

Další varianty výletů po okolí najdete na stránce Prachovských skal na GetYourGuide.

Kde přespat, když objíždíte okolí

Rumcajsova jeskyně: kousek od skal a zadarmo

Jičín je město loupežníka Rumcajse. Václav Čtvrtek zasadil své pohádky do zdejší krajiny a do reálných míst, a proto se jedna z vyhlídek na zeleném okruhu jmenuje Rumcajsova. Nám to při okruhu vůbec nedošlo, a je to škoda: s dětmi je to úplně jiný výlet, když vědí, kam jdou.

Rumcajsova jeskyně v lese Řáholci opravdu existuje. Je to pískovcová jeskyně na okraji Prachovských skal, volně přístupná a zdarma, a uvnitř je zařízená, jako by tam ta rodina bydlela: Cipískovi je ustláno, hračky uklizené, na stole džbán s květinami a leží tam i návštěvní kniha. Podle Českého rozhlasu k ní dojdete asi 300 metrů od parkoviště u penzionu Brada.

Navazuje na ni Rumcajsova stezka, dohromady zhruba 15 kilometrů. Začíná v Mladějově, ale dá se na ni napojit i od Prachovských skal, takže si z ní můžete ukousnout jen kousek podle toho, kolik mají děti sil.

Jeskyně leží mimo placený areál. Vstupenka do skal se na ni nevztahuje a ani ji nepotřebujete.

Musíme dodat jednu věc: u jeskyně jsme nebyli. Tahle sekce stojí na rešerši, ne na naší návštěvě, a píšeme ji sem proto, že je to jediné místo v okolí, které bychom po téhle cestě zpětně zařadili do plánu. Až se tam dostaneme, doplníme sem vlastní fotky a dojmy.

Kolik stojí den v Prachovských skalách

Ve dvou a bez přespání vyjde den na 500 Kč v hlavní sezóně a 400 Kč mimo ni – vstupné a parkovné a nic víc. Jakmile přidáte noc, jste na 2 700 Kč, a celý rozdíl mezi standardem a rezervou je jen v tom, jestli spíte v penzionu pod skalami, nebo na zámku na Hrubé Skále.

Položka	Nízkorozpočtově	Standardně	S rezervou
Vstupné (2 dospělí)	300 Kč (mimo sezónu)	400 Kč	400 Kč
Parkování	100 Kč	100 Kč	100 Kč
Jídlo a pití	vlastní svačina, 0 Kč	300 Kč (2 jídla u chaty)	500 Kč (oběd v restauraci)
Ubytování (2 os./noc)	– (jednodenní výlet)	cca 1 900 Kč (Penzion Prachov, 80 €)	cca 3 200 Kč (Hrubá Skála, 131 €)
Celkem	cca 400 Kč	cca 2 700 Kč	cca 4 200 Kč

Největší chyby, kterých se v Prachovských skalách dopouštíme

Přijet bez hotovosti. Vstupné jsme zaplatili kartou, v Pelíškově kiosku to nešlo. Nejbližší bankomat je v Jičíně.

Vybrat si zelený okruh v odpoledním vedru. Ano, mluvím o sobě. Ve stinných soutěskách to jde, ale výstupy na vyhlídky jsou na plném slunci.

Přijet s kočárkem na Centrální parkoviště. Kočárková trasa vede od Horní pokladny v obci Prachov. Odsud se s kočárkem nikam nedostanete.

Podcenit boty. Přírodní schody, kořeny a pískovec. V sandálech to bude nepříjemné, po dešti nebezpečné.

Spoléhat na oficiální časy. Dvě hodiny na zelený okruh platí pro klidnou chůzi bez zastávek. S focením, vyhlídkami a pauzou počítejte spíš tři.

Praktické tipy na závěr

• Vezměte víc vody, než si myslíte. Na okruzích není kde doplnit.
• Pes je vítaný, na vodítku a za 50 Kč (30 Kč mimo sezónu). U pokladny dostanete sáček.
• Nechoďte mimo značené cesty. Je to I. zóna CHKO Český ráj a hrozí pokuta i škoda na pískovci.
• Kombinujte s Troskami. Devatenáct minut autem a uvidíte zblízka věž, na kterou jste půl dne koukali z vyhlídky.

Pro koho Prachovské skály jsou a pro koho ne

Jsou skvělé pro: aktivní páry a rodiny s dětmi školního věku, milovníky výhledů, fotografy, kohokoli, kdo chce z Prahy jednodenní výlet s reálným zážitkem, a pro lidi, kteří nemají problém se dvěma až třemi hodinami chůze do kopce a z kopce.

Nejsou ideální pro: lidi se sníženou pohyblivostí, uživatele mechanických vozíků, návštěvníky s klasickým kočárkem od Centrálního parkoviště (řešením je modrá trasa od Horní pokladny), ty, kdo mají silný strach z výšek nebo klaustrofobii v úzkých soutěskách, a pro nikoho, kdo si představuje procházku po rovině.

Závěr: kdybychom jeli znovu

Vyrazili bychom v osm ráno a v květnu místo v srpnu. Dali bychom si kávu místo langoše, prošli zelený okruh ve stínu, vrátili se na oběd a odpoledne dojeli na Trosky. A druhý den bychom si nechali Hruboskalsko.

Prachovské skály za tu stovku za parkování a dvě stě korun za vstup stojí. Není to místo, kde se odškrtne fotka a jede se dál. Je to místo, kde si za tři hodiny projdete od úzkých soutěsek, kde se protahujete bokem, až k vyhlídkám, ze kterých vidíte na Trosky a Ještěd.

Bát se opravdu není čeho. Jen si vezměte pořádné boty a hotovost.

Další tipy na cestování po Česku najdete v naší rubrice Česko – a pokud vás baví česká města s atmosférou, mrkněte na kompletního průvodce Českým Krumlovem.

Časté otázky o Prachovských skalách